Když se to vezme takhle jednoduše, je to pravda. Spalováním dřeva se do atmosféry vypouští CO2, který rostlina (strom) spotřebovala v době svého růstu. Rostlinná tkáň vzniká při fotosyntéze ze složitých sacharidů a ty reakcí CO2 + voda + sluníčko. Navíc se dá s úspěchem tvrdit, že se uhlík, zabudovaný do rostlinného těla, nevypustí ani do atmosféry všechen - to by nesměl zbýt žádný popel. Problém je, že celá situace s biopalivy je mnohem mnohem složitější. Člověk pálil dřevo před uhlím a dá se říct, že s nástupem těžby uhlí dřevo z výroby energie vyloučil. Důvodem nebyla snaha o devastaci přírody, jak by se mohlo zdát, ale snaha o vyšší efektivitu vynaložené práce. Uhlí má o hodně vyšší výhřevnost. A teď příklad Máte byt velikosti stodoly a je to dvacáté patro bez výtahu (vím, že je to blbost, ale zkuste si to představit). V bytě stojí jedny kamna a vy běháte do sklepa pro palivo. Než bude v bytě trochu příjemně, čeká Vás buď čtyřicet cest s kýblem polínek, nebo patnáct s kýblem uhlí (poměr neberte vážně, ale nějak tak to bude). Je jasné, že zvolíte uhlí, jinak byste to běhání nepřežil. A teď vám dají do domu starý dýchavičný nákladní výtah. Jede pomalu a protáčí elektroměr na domě rychlostí zvuku. Můžete se ale svézt a tak máte pocit, že topit dřevem je lepší, protože nečoudí a nesmrdí. Výtahem ale pojedete opět čtyřicetkrát (inu, malý kýbl), nebo patnáctkát s uhlím. A výsledek? Někde mezi pálením dřeva a fosilních paliv je bod, kdy je ekologičtější topit uhlím, protože se musí pro dřevo víckrát a výtah není zrovna ekologický. Málokde se těží uhlí rovnou u elektrárny, stejně tak, jako by se dřevo nekácelo rovnou v místě spotřeby. A ty kamiony a vlaky taky něco žerou. Zatímco kamion naložený uhlím na svoji cestu sežere zlomek energie, co veze, u dřeva ten poměr není zdaleka tak optimistický a od určité vzdálenosti spálí motor více energie, než veze kamion na korbě.
_________________ Babo raď
|