Zdravím všechny, ráda bych se Vám v prvé řadě představila. jmenuji se Ivana Dobešová a je mi 29 let. Ráda bych se s Vámi podělila o můj příběh. Možná už máte plné zuby příběhů, je toho plný internet a někoho už to možná nezajímá. I mne už to občas leze na nervy. Proto si vybírám jen to, co mě opravdu baví. Nevím a netuším, jestli zrovna já jsem schopna Vás zaujmout. Tohle je můj druhý blog. Tak snad se mi to podaří. Píšu tohle hlavně pro ženy. Proč pro ženy ? Jelikož pro ně bych chtěla být inspirací, nakopnout je, povzbudit a ukázat třeba směr, kterým mohou jít. Aby nebyly závislé na mužích, aby samy rozhodovaly o svých životech, plánech a snech. Spousta žen okolo mě se vzdalo svých snů a obětovalo svůj život na úkor můžů. Čekají, že se o ně postarají, zajistí je do budoucnosti, zajistí jejich děti. Ano, možná ano, možná ale ne. A co potom ? Pak už jen zbydou oči pro pláč. Proč to nechávat náhodě ? Nejsem žádná feministka, miluji muže, miluji život a taky proto si ho hodlám užít a postarat se o něj. Ale jen já. Už v osmnácti letech jsem chtěla podnikat, viděla jsem se v kostýmku s úžasným platem, s prací, která mě baví a zajistí mi můj náročný život, který jsem chtěla vést. Ale jak čas plynul, tak jsem odcestovala do Anglie, kde jsem pracovala jako au-pair. Byl to skvělý rok a půl. Osamostatnila jsem se, naučila se anglicky, naučila se pořádně řídit, poznala spoustu skvělých lidí a prodloužila si mládí. Jelikož párty jely o sto šest. Po návratu jsem začla pracovat v oboru, co jsem vystudovala. Avšak po dvouch měsících jsem zjistila, že mě to naprosto nudí a nehodlám v logistice déle zůstat. Tenkrát jsem měla mnoho snů, ale doopravdy nevěděla, co dělat. Jedním z nich bylo létání. Chtěla jsem cestovat a poznávat svět. Na letušku však požadovali dva jazyky a bylo období, kdy nenabírali vůbec nikoho. Tak jsem zkusila štěstí a dostala se alespoň na letiště. To se povedlo a já začla pracovat jako check-in agenta pro ČSA. Jsem tam nyní šest let, nelituji ani jednoho dne svého života. Procestovala jsem spoustu zemí a podívala se do úžasných destinací se skvělými lidmi a to díky čsa. Ale je čas jít dál. Stále menší plat, zhoršující se podmínky, nemožnost postupu, demotivace zaměstnanců i to mě donutilo začít myslet jinak a hlavně jinak jednat. V ktětnu 2013 jsem začla řešit své finance. Stavební spoření, kde jsem měla nějaké peníze, mi stát začal přispívat jen dvěma tisíci ročně a já každý měsíc musela poslat 1100 kč. Takže děkujeme. Když chci své peníze, musím čekat tři měsíce. Jako z jakého důvodu ? Takže s nimi zřejmě někdo obchoduje a vydělává na nich, ale já to nejsem. OK. Další věc, životní pojištění. Jelikož mě učili si spořit, tak jsem si myslela, že si spořím. Tak mi to hlavně bylo prodáno finanční poradkyní, (která mi dnes nebere telefon). Přišla jsem tedy o spoustu peněz, jelikož mi nikdo neoznámil, že tři roky platím jen pojištovnu. Na základě toho jsem začla googlit, musí existovat něco, co funguje. Jelikož v zahraničí to funguje !
A kdo hledá najde. Jela jsem na dvoudenní investiční konferenci a dozvěděla jsem se , přesně to, co sjem potřebovala vědět. Už jsem věděla, jak poslat své peníze do práce. Nadchlo mě to natolik, že nejenom mám zainvestováno, ale chci pomoci i Vám. Vám, co jsou naštvaní na systém, jaký tady funguje. Chci Vám pomoci otevřít oči a ukázat možnosti, které ve světě už dávno fungují.
Koukněte na mé webové stránky a příhlaste se k odběru novinek, atˇ i Vy, máte možnost nechat peníze pracovat za Vás nebo mi rovnou zavolejte na tel: 739 692 694
|