Z
příspěvku ekonoma jsem pochopil, že uvolněná měnová politika (bank?) přispěje k finanční krizi.
Tak jsem hledal co je ta uvolněná měn. politika. V
tomto článku se píše:
Citace:
Smysl uvolněné měnové politiky v Evropě
Veřejně se mluví o jakémsi boji s deflací, která je prý škodlivá. (Ano, je škodlivá pro předlužené a špatně hospodařící státy, ale většina lidí by jinak určitě deflaci uvítala.) Fakticky jde o to, dostat Evropu z dluhové pasti, a to pokud možno cestou nejmenšího odporu, tj. bez války. Za tímto účelem se ECB bude snažit ještě mnoho let držet uměle úroky u dluhopisů na extrémně nízké úrovni a zároveň rozdmýchávat inflaci, která by postupně „požrala dluhy". Jinými slovy ředit, ředit a ředit peněžní zásobu. Centrální banka je jediná instituce na světě, která může nakupovat dluhopisy (a podobně jiná aktiva), aniž by na to měla kapitál. Tím právě vytváří a pouští do oběhu nové peníze.
ECB se pomocí kvantitativního uvolňování snaží krátkodobě podpořit ekonomiku a inflaci oslabením měny. Euro poslední měsíce vytrvale oslabuje a brzy bude slabší než dolar. Zároveň nákupem dluhopisů udržuje úroky dluhopisů na extrémně nízké úrovni, čímž snižuje státům náklady na obsluhu dluhu. Státy mohou nyní snadno a levně refinancovat starší dluhopisy a platit tak nižší a nižší úroky, podobně jako když refinancujeme hypotéku.
Nižší splátky úroků však samy o sobě zadluženost Evropy nevyřeší, pokud státy nebudou schopné hospodařit bez deficitů a pokud se reálná hodnota dluhů nebude postupně snižovat vlivem inflace. Nestane-li se tak, nezbyde Evropské centrální bance nic jiného, než postupně skupovat všechny státní dluhopisy z trhu, tak jak to nyní dělá japonská centrální banka. A za deset nebo dvacet let, až bude ECB prakticky jediným věřitelem států EU, bude moci Evropa bez větších problémů škrtnout jednu nebo dvě nuly u svých dluhů. Kdyby to udělali dnes, lidé by přišli o úspory, důchodový systém by zkolaboval a celá Evropa by se ocitla na prahu občanské války.
Uvolněná politika je tedy snaha o udržení inflace (znehodnocení peněz - snížení jejich kupní síly) a (zároveň - nevím jak to souvisí s inflací) nízkých úroků u dluhopisů (aby stát nemusel platit mnoho peněz za to, co si půjčí) ?
Pokud to tak je, tak si nedovedu jako laik představit jak takové jednání může vést k finanční nebo možná i horší - měnové krizi ?